Přitížení
Do výpočtu stability svahu se započítává i přitížení svahu například vlivem okolních staveb. Přitížení má vždy charakter síly anebo spojitého zatížení a může působit buď na povrchu terénu nebo uvnitř zeminového masivu.
Protože se většinou předpokládá, že přitížení je vyvoláno tíhou objektů spočívajících na tělese svahu, svislá složka přitížení, která má směr tíhy (hmotná složka), se přičítá k tíze bloků. Znamená to, že při výpočtu vlivu zemětřesení je tato složka rovněž přenásobována faktorem vodorovného zrychlení nebo svislého zemětřesení. Hmotná složka přitížení také ovlivňuje polohu těžiště bloku. Ty složky, které nemají směr tíhy, jsou do rovnováhy sil na bloku započítány jen jako nehmotné, nepočítají se tedy do setrvačných účinků při zemětřesení ani neovlivňují polohu těžiště bloku.
Přitížení se vždy počítá na 1 bm šířky svahu. Pokud je zadáno bodové zatížení, rozložené na plochu b*l, přepočítává se před výpočtem na plošné zatížení, roznesené do úrovně smykové plochy pod úhlem 2:1. Roznos je znázorněn na obrázku.
Schéma roznášení bodového přitížení na smykovou plochu
Do výpočtu pak vstupuje výslednice plošného zatížení p, které má hodnotu:
Speciálním typem přitížení je voda nad terénem.